Lední hokej (zkráceně také jen hokej) je týmový sport hraný na ledě. Jde o jeden z nejrychlejších sportů na světě. Hráči na bruslích dosahují vysokých rychlostí a vystřelený puk někdy přesáhne i rychlost 175 km/h.
Hokej vznikl koncem 19. století v Kanadě (pravidla byla vytvořena v Montréalu v roce 1878), ale brzy se rozšířil i do Evropy (hlavně severní a střední) a později částečně i do Asie. První záznam o hokejovém utkání, konaném na známém místě a ve známý čas, se zaznamenaným výsledkem mezi dvěma týmy se uskutečnilo 3. března 1875 v Montreálu na Victoria Skating Rink.
Rozměry hřiště na lední hokej:
Lední hokej se hraje na 3 třetiny po 20 minutách, celkem tedy 60 minut čistého času (tzn. čas se při přerušení zastavuje). Mezi třetinami jsou dvě přestávky, každá trvá 15 minut.
Hraje se na hokejovém hřišti, kde nastoupí na lední plochu šest hráčů za každý tým, všichni hráči mají brusle a hokejky. Cílem hry je vstřelit více gólů než soupeř. Hraje se malým, tvrdým gumovým kotoučem, který se nazývá puk. Hráči kontrolují puk dlouhými holemi s čepelí tzv. hokejkami. Hokejka je na svém dolním konci zahnutá. Hráči také mohou měnit směr pohybu puku svým tělem, včetně rukou či bruslí. Platné jsou dvě výjimky. První je zákaz přihrát rukou puk svému spoluhráči mimo obranné pásmo. A za druhé nesmějí vstřelit puk do branky úmyslně čímkoliv jiným než hokejkou. Jeden z šesti hráčů je brankář, jehož hlavním úkolem je nepustit puk do branky. Brankář má speciální vybavení a má zvláštní práva, jako je možnost přikrýt puk a tím zastavit hru. Každý tým může mít v zápise (na soupisce jich může mít ovšem neomezeně) maximálně 22 hráčů, z nichž 2 jsou brankáři. Střídání hráčů je možno kdykoliv během hry s jednou výjimkou. Mužstvo, které vyhodí puk na zakázané uvolnění neboli icing nesmí před opětovným zahájením hry vystřídat.
Zbylých pět hráčů se dělí na tři útočníky a dva obránce. Útočnické pozice jsou levé křídlo, střední útočník a pravé křídlo. Útočníci spolu většinou hrají v útočných řadách (hovorově lajnách), kde jsou vždy tři útočníci spolu. Často se vyměňuje celá pětka hráčů najednou. Optimální délka jednoho střídání je 40 sekund. Většina týmů hraje na čtyři útočné řady a tři obranné dvojice. To se však může v různých zemích lišit.
Důležitou součástí hry jsou rozhodčí. Bývají čtyři – dva hlavní a dva čároví. Hlavní rozhodčí mají na starost regulérnost hry – posuzují fauly a udělují tresty. Menší trest trvá 2 minuty, větší trest 5 minut a osobní trest 10 minut. Tresty lze kombinovat (např.: 2+5,5+do konce utkání).
Mantinely okolo hřiště napomáhají udržet puk ve hře, i díky nim hra často trvá několik minut bez přerušení. Když je hra zastavena, pokračuje se vhazováním. V hokeji jsou tři základní pravidla, která omezují pohyb puku. Je to zakázané uvolnění, vyhození kotouče mimo ledovou plochu a postavení mimo hru. Na dodržování těchto pravidel dohlížejí čároví rozhodčí.
Zbývající vlastnosti hry jsou do značné míry závislé na přesných pravidlech, která jsou použita. Dvě nejdůležitější jsou od Mezinárodní hokejové federace (IIHF) a od severoamerické NHL, která je považována za nejlepší profesionální ligu na světě. Pravidla českého hokeje jsou prakticky shodná s pravidly IIHF.